Když jsem doma oznámila, že odjíždím na půl roku do Indonésie, reakce byly docela různorodé a vtipné. Zatímco mamka mi vše přála a se skrytým mateřským strachem mi popřála šťastnou cestu, otec měl na vše jiný názor. „Budeš bydlet v nějaké chýši!!“, toto mi utkvělo v paměti z jeho popsání Bali a Indonésie jako takové a tak bych vám ráda naši první „chýši“ představila.
Pokud cestujete, vždy si můžete vybrat úroveň bydlení. Záleží jen na vás, jestli zvolíte luxusní hotel, nebo jste zvyklí cestovat přes couchsurfing či berete jen stan. Poslední možnost je zde docela hodně nepraktická, takže nedoporučuji. Zvolili jsme zlatý střed a našli si příjemné ubytování v Tirai Bambu Guest House. K dispozici je zde pokoj s malou kuchyňkou a koupelnou. Ti z vás, kteří vyhledáváte luxus a naprosté pohodlí, zvolte raději dražší hotel. Na místní poměry jsme ovšem velmi spokojeni. Ono mít k dispozici běžný záchod, který je víc jak díra v zemi je docela základní požadavek turistů, ovšem zde né vždy přístupný. Já si začala našeho bydlení velmi vážit ve chvíli, kdy jsem si chtěla odskočit na jedné pláži. Protože zde není příliš dobrá kanalizace, mimo restaurace a hotely zde není k dispozici toaletní papír. Ti z vás, co tyto země nenavštěvují mi většinou sdělili reakce jako: „Cože? To si děláš srandu, jak bych to asi jinak měla dělat?“. Jednoduše. Většinou máte vedle toalety malou sprchu. Záměrně píšu většinou, protože na pláži mě čekalo překvapení v podobě kyblíku s vodou a naběračkou. Toto už bylo silné kafe i na mě a tak jsem během prvních vteřin přehodnotila své potřeby. Ovšem i toto je zdánlivě ta lepší varianta. Většina místních využívá pouze zmiňovanou díru v zemi s kyblíkem vody a hrníčkem. Naše „chýše“ nabízí opravdu spoustu krásy. Nejvíce obdivuji jejich zahradu o kterou se starají každý den několikrát. Spadané listí, nebo květy se hned zametají, aby nekazily dojem z opečovávané zahrady. Včera zde dokonce dorovnávali trávník nůžkami, aby vše bylo dokonalé. Přímo na zahradě nám roste mangovník, takže očekávám, kdy mi první dozrálé mango přistane na hlavě.
K dispozici je tu krásné posezení přímo na zahradě. Jediné co zde musíte přetrpět je množství hmyzu. Pokud mi někdo ještě jednou řekne, že pavouci neskáčou, dovezu mu domů jednoho krasavce, který mi tu dělá společnost a trochu ruší klid na práci. Většinou mi z ničeho nic přistane na počítači a pokračuje dalším několikacentimetrovým skokem dál, sám nemá ani centimetr, ale pokud máte „rádi“ pavouky jako já, jistě mě chápete. Pokud budete chtít stejně skvělé místo na dovolenou, zjistěte více informací v naší rubrice o ubytování.
