Dnes bych vám ráda ukázala pár míst, které Bali nabízí, ať už se o nich dočtete v průvodcích, nebo omylem uhnete z cesty. Samozřejmě na Bali najdete i plno chrámů, ale to už je kapitola sama o sobě.. 🙂
Rýžová políčka
Obdělávání rýžových políček je spolu s turismem hlavní obživou na Bali. Ovšem nikdo z nás si neumí nejspíš představit, kolik dřiny se za pytlem rýže ukrývá. Záleží na odrůdě rýže, ale políčka se většinou sklízí třikrát až čtyřikrát do roka. Je to zde nejčastěji používaná potravina. Myslíte, že to musí chutnat pořád stejně a člověk se toho za týden přejí? Kdepak… Rýže se tu dělá na desítky způsobů a druhů rýže tu najdete přibližně 200.
Krásná procházka po rýžových políčkách uklidní mysl a dá vám nahlédnout do každodenního života místních. Samozřejmě záleží, kam na políčka vyrazíte. V městečku Ubud jsou sice krásné, ale po chvilce vás odradí vstupné. Při prvních krůčkách nic neplatíte, ale následně jsou rozmístěné budky, ve kterých se vybírá 10.000 IDR. Pokud toto vstupné dáte 15X za cestu, trochu se vám kochání prodraží.
Na severu ostrova najdete také známé terasy Jatiluwih a vstupné platíte jen jednou. Potom už je na vás, zda se vydáte na cestu po jednom z označených treků, nebo jen nakouknete na okraj. Nejdelší trek je přibližně na 4 hodiny.
Vodopády
Kouzelná příroda nebo mraky turistů? Každý vodopád má něco. Na Bali platí jedno pravidlo: „Pokud se o tom ví a není náročná cesta, jsou tam turisté.“ Nám se takový pohled naskytl při návštěvě Tegenungan waterfall. Určitě stojí za návštěvu, protože tato síla přírody má své kouzlo vždy, ale pokud nemáte rádi na fotkách turisty (stejně jako já), musíte vyrazit buď brzo ráno nebo jinam.
Sekumpul waterfall si nás získal okamžitě. Za celý sestup k vodopádu po 343 schodech jsme potkali asi 5 lidí s baťůžkem na zádech. Ticho a pouze vy a zvuky džungle..
Pokud se chcete u vodopádu vykoupat, samozřejmě můžete. Důležité je nechodit přímo pod masu padající vody. Představa padající vody na vaši hlavu je určitě krásná, ale dost nebezpečná. Vodopád má velkou sílu a nemusel by vás už pustit nad hladinu. Přímo pod vodopádem je také z ničeho nic propad dna.. Záleží a vás, ale za nás ne! Vykoupat se můžete i bokem a není problém se u toho pokochat okolní krajinou.
Během období dešťů a také po něm je možné, že vám místní nedovolí sestup k vodopádu. Nezlobte se na ně, opravdu to myslí dobře. Pokud přijdou přívalové deště, dolní část vodopádu se změní na prudkou řeku a po potůčcích, které přejdete bosou nohou nezbyde nic. V tomto období zde dochází i k sesuvu půdy a sestup i přes zákaz od místních boční cestičkou je opravdu velmi nebezpečná volba!!! Nádherný pohled se vám ukáže i z vrchní cesty. No není to krásné?
Zvířátka
Je jich tu opravdu hodně, ale většinou je to hmyz. 😀 Takže pokud si chcete užít i ty chlupaté – bez osmi nožiček – navštivte Monkey Forest. Je jich tu hned několik.
Můj nejoblíbenější je v Ubudu, kde jsou opice na lidi zvyklé a nejsou tak nebezpečné. Rozhodně je potřeba dodržovat pár rad:
-
Nepanikařte – Pokud se opice rozhodne, že na vás skočí, tak to prostě udělá. Nekřičte a nezačněte kolem sebe máchat rukama. Opice si bude myslet, že na ni útočíte a bude se bránit.
-
Žádné zbytečné věci – Někdy opravdu obdivuji lidi, kteří tam chodí. Na sobě dvacet šperků a v ruce láhev piva. Takto prostě NE! Neberte si žádné zbytečnosti. Pro opice je to něco zajímavého a budou se snažit to prozkoumat. Pokud vám strhnou třeba náušnice, mohou opravdu ublížit. Jsou velmi vynalézavé, takže si umí bez problému otevřít i batoh. Všude jsou místní zaměstnanci, ale je to okamžik a opice má co chce a je pryč. Pokud už něco uloupila, nepřetahujte se s ní. Vzdáte se po prvním vycenění zubů. 😀 Zavolejte si jednoho z místních průvodců a on už ví, co může dělat a jak opici uplatit.
-
Pokud vám už něco ukradla, nezačněte honit opici po lese, nebo po ní házet věci, aby vám svoji kořist vrátila. Nevrátí a akorát se naštve. To rozhodně nechcete, protože když se cítí ohroženy, útočí v celých skupinách a s deseti opičkama se prát nechcete.
-
Neběhejte a nekřičte. Jste u nic na návštěvě a vám by se také nelíbilo, kdyby vám někdo běhal po bytě a ječel. Usměrněte proto i své děti, opět by se opice mohly cítit ohroženy.
-
Odpadky patří do koše!
Opičky potkáte i v Pura Uluwatu, tam si můžete zaplatit „Ochránce“, ten na opice bude křepčit a střílet vedle nich prakem, aby za vámi nešly – je to zbytečné.
Hele cesta…Kam asi vede?
Pro mě jsou toto nejkrásnější výlety. Hrozně ráda zkoumám cesty, které nejsou označené a nevím, kam vedou. Někdy dojedete k někomu na zahradu, jindy cesta prostě končí, protože dál se na skútru neodvážíte. Tyto výlety se dají podnikat podle mě buď pěšky nebo na skútru. Ovšem když pěšky vejdete do desáté uličky k někomu na zahradu, může vás to odradit. Pokud řidič nechce přijít o auto, tak s vámi do určitých míst určitě nepojede. Po prozkoumání takové jedné odbočky a následném drncání se přes něco, co asi byla cesta se vám taky může naskytnout tento pohled.
Tady vás mohu ujistit, že byste pěšky nešli.. 😀 Na skútrech jsme to jeli přes hodinu a já svůj skútr málem uvařila. Vlastně uvařila.. Motor cestu nahoru zvládl, ale brzy jsem si cestou dolů mírně odrovnala. Ale stálo to za to!
Všechny tyto krásy vám rádi ukážeme a poradíme vám, kam se máte vypravit. 🙂
