Ležíte pod palmou na pláži a na stolečku máte vychlazený kokos. Koukáte na moře a přemýšlíte, kam vyrazíte odpoledne na výlet a co si dáte k večeři. Všechny starosti zůstaly v zapomenutém kufru doma a vy můžete relaxovat. Takto bych popsala třítýdenní dovolenou na Bali. Ovšem být schopný zde běžně fungovat, to chce trochu víc. Ze vzduchu tu žít nemůžete a spát v džungli není dobrý nápad (hmyzouni nejsou příjemná společnost).
Stále čtu o lidech, kteří ze dne na den všechno opustili a odletěli do světa. Ovšem tak jednoduché to není. Pokud nemáte finanční zálohu nebo jedinečný nápad, musíte pro to něco udělat. Nikdy není problém začít, ale chce to hodně snahy.
Ze vzduchu tu žít nemůžete.
Jestli jste se s digitálním nomádstvím ještě nesetkali, trochu vám nastíním, o co se vlastně jedná. Digitální nomádi jsou lidé, kteří pracují online. Většinou potřebují jen dvě věci – počítač a internet.
Proběhla vám hlavou myšlenka: „Super, noťas mám a internet je všude. Vyrážím!“? Tak ještě chvilku vydržte. 🙂
První odkaz, který na vás vyskočí na internetu, když zadáte „práce online“, jsou odkazy na pochybné firmy. Od takových většinou moc peněz neuvidíte. Další budou motivační videa od lidí, kteří už takto fungují a vysvětlují, jak je to vlastně hrozně jednoduché. Když se tímto prohrabete, najednou vidíte zajímavou nabídku. Finanční ohodnocení je skvělé, práce vypadá zajímavě. Ale né..oni chtějí vidět mé projekty a moji práci, vždyť teprve začínám a nic nemám. Většinou je to první kámen úrazu. Krásně jsem to poznala na začátku svého nomádění.
Žít, a přitom mít práci, to je pro mě ideální kombinace. Digitální nomádství ovšem nemusí vyhovovat každému. Někteří z nás potřebují mít pevnou pracovní dobu a přesně zadané úkoly. Já si ráda dělám vlastní rozvrh dne a podle priorit si rozděluji i projekty. Největším bonusem při tomto způsobu života je možnost pracovat téměř odkudkoliv. Nemusíte docházet do kanceláře, vytvoříte si ji na cestách. Člověk musí mít schopnost, zorganizovat den tak, aby udělal práci i z domova. Pokud nemáte přístup k internetu doma, existují po světě tzv. „coworking centers“. Jsou to sdílené kanceláře, kde najdete kvalitní internet a můžete zde pracovat.
Hodně přátel mi řeklo, že by se doma nedonutili něco dělat. V prvních měsících jsem s tím měla také problém, protože je to naprosto rozdílné od klasického zaměstnání. S trochou trpělivosti se to povedlo a mé projekty mě natolik baví, že mi práce doma už vůbec nedělá problém.
Finanční ohodnocení bude vzdálená budoucnost.
Když jsem asi před čtyřmi měsíci přijela na Bali, neznala jsem ani zmíněný výraz „digitální nomádi“.
Všechno začalo jediným nápadem. Budeme lidem ukazovat krásy Bali. Dáme dohromady stránku, kde budou mít všechno na jednom místě. A hned to bude hotový a krásný. 😀 Ale ono to není jen tak, stojí to spoustu času, který musíte mít. Kolik času to zabere jsem si neuměla představit. Teď už to vím přesně..Možná bych i spočítala, kolikrát jsem si špatným klikem myši smazala web. 😀
Pokud víte, že chcete odjet a pracovat takto, určitě to zkuste. 🙂 Pouze si připravte a zjistěte všechny plusy a mínusy. Nepředstavujte si pouze sezení pod palmou s kokosem, ale i ten investovaný čas. Schválně si tipněte, kolik mi mé nomádění za čtyři měsíce přineslo. Mám tři webové stránky a začínám psát pro Cestovatelské noviny. Pokud bych to měla počítat jako plat na hodinu, dostanu se asi na 0,25 Kč/hod…To není nic moc že? 🙂
Zase vás nebudu strašit, žádná ze stránek nemá přímo úděl vydělávat a všechny začínají. 🙂 Máte nápad a chuť ho realizovat? Nebojte se toho! Bez nápadů bychom se nikam nedostali. 🙂
Budeme rádi za sdílení stránky a článků, protože bez vás jsou stránky jen další odkaz ve světě internetu. Jenže s vámi je to skupina se spoustou úžasných lidí, kteří za námi jezdí, sdílí své zkušenosti a užívají si to „pravé Bali“.
je z vás cítit Praha….no až moooc…..
Jsem z Krásné Lípy a Pražáka bych poznal i v Mikronésii nebo metr u kráteru sopky….
no-nic ve zlém….
Z vašich článků jsem se dozvěděl,že kancelářská práce je super a občas někam vyrazíte a vše je skvělé a že ti skvělí obyvatelé když budu končit úraz v nemocnici,tak mě nenechají odejít a tvrdě mě budou chtít vykasírovat….a že vložky jsou „o něčem jiném“….z toho moje přítelkyně nepozná jestli jsou skvělé nebo s bambusu a nepříjemné…..
Pokud bych se rozhodoval z vašich článků,tak bych na Bali žít nechtěl. Pokud bych se rozhodoval z jiných fcb.stránek,tak třeba ano….
U Pražáků je typické,že lidi mediálně nadchnou třeba pro espresso a latte art,pak ty obdivovatele – ti zblbnou a to samé se chtějí naučit nebo zažít .Následně je tito „guruové úžasu,nomádi,mistři baristiky apod….“ vykasírují,že mají na měsíce dopředu bohatě na nájem a na další mediální kampaň- jistě,říkají tomu Podělit se s ostatními ….no ve skutečnosti pak kurs baristiky vyjde na 8 tisíc a dovolená se skútrem na Bali tak 6x dráž než kdyby si to turisté z Čech dohodli s místními přímo na místě a nezapletli se s těmito „Mediálními nomády“….sorry.
Třeba se pletu a vše je Pozitivní a úžasné a peníze nehrají roli….no já jsem se třeba v Indii Pražákům a i Čechům vyhýbal…. s místními mi to přišlo mnohem levnější a nebyla zde ta dvojtvář – laskavost navenek a za rohem ten Chytrý marketing…
Ahoj Edý 🙂 Určitě bych někoho nechtěla článkem přesvědčit, že Bali je ideální místo na život. To ani není jejich účel. Jinak původem nejsme z Prahy ani jeden. Já jsem z Moravy a přítel od Teplic. Každý má jiný pohled na ideální dovču. Někdo jede za místními, někdo do resortu a někdo za Čechy, kteří na tom místě žijí. Na “nomádění” nevidím nic hrozného a vychytralého. Dělám copywriting a Marek je programátor, tedy práci můžeme dělat z ČR i z Bali. Nám se víc líbí tady, a to i díky přístupu místních, jak píšeš.. 🙂 Takže pokud ti byla k něčemu aspoň jedna rada ze stránek, jsme rádi. Proto ho děláme. Lenka